Markéta Harasimová píše o osudoch, ktoré sa týkajú každého z nás

Atraktívna, inšpiratívna autorka obľúbených kníh. Ako vnímate Markétu Harasimovú? Tento rok nás obohatila o dve novinky. Poháry touhy a Purpurové doteky.

Markétu Harasimovú poznám len krátko. Keby nebolo bývalého projektu, ktorý som pomáhala spúšťať, nikdy by sme sa možno ani nestretli osobne. Nikdy by som nezistila, že naše osudy sú celkom podobné a že jedno máme rovnaké. Nevzdávame sa! Preto som veľmi rada, že Markétu poznám, pretože aj ona a jej životný príbeh je takou mojou menšou motiváciou kráčať vpred.

Dnešný deň patrí jej a ja by som chcela, aby ste ju spoznali trochu viac, než len zo sociálnych sietí a článkov v časopisoch. Markéta Harasimová nie je iba autorka píšúca o vzťahoch, víne a spleti rôznych udalostí. Je to človek, ktorý knihami a písaním žije a inšpiruje tým aj svoje blízke či široké okolie.

Kto je Markéta Harasimová

Markéta Harasimová začala vydávať knihy už počas štúdia. Dnes sa literárnej tvorbe venuje na plný úväzok – okrem románov píše články a poviedky, stala sa scenáristkou a pravidelne vystupuje so svojím kultúrnym programom. Spolupracuje s množstvom známych osobností a je autorkou projektu „S vínem nad knihou“, ktorý kombinuje scénické čítanie, hudbu a degustáciu vín. Nedávno založila vlastné vydavateľstvo MaHa. Autorkina súčasná tvorba je ladená eroticky a detektívne; často sa dostáva až na hranicu thrilleru. Volí akciu, trefné dialógy a emotívne situácie. Z tvorby Markéty Harasimovej možno menovať romány Rozcestí, Miriam, Osmnáct, Růže a slzy, ale aj erotické krimitrilery Sametová kůže (podľa ktorého momentálne vzniká scenár k celovečernému filmu), Vražedná vášeň, Pouta z pavučin či Mrazivé hry. Poháre túžby sú jej trinástou knihou.

Spoznajte Markétu o niečo viac

Markéta bola odjakživa knihomol, ktorý nielen že číta knihy, ale rád aj vymýšľa príbehy. Tento koníček sa podpísal na tom, že už v 15tich sa rozhodla napísať svoj prvý príbeh, ktorý vyšiel v knižnom podaní Jsi můj osud. Odvtedy začala autorka svoju spisovateľskú kariéru a nadviazala ďalšiu spoluprácu s vydavateľom.

Počas svojej kariéry nezaháľala a neustále sa zdokonaľovala. Nielen sa posunula od písania čistej romantiky po detektívne príbehy plné napätia a vášne, ale aj založila vlastné vydavateľstvo MaHa či píše divatelné scenáre (Fronta na vánočního kapra).

Autorka najviac miluje napätie a prekvapivé zvraty, preto ich môžeme nájsť aj v jej tvorbe. Rada do riadkov vkladá osudy, ktoré môžu stretnúť nejedného z nás. Práve preto sú jej knihy ľuďom blízke, pretože sa v nich vidia.

Pre koho sú jej knihy určené? Pre všetkých. Po knihách Harasimovej siahnu muži i ženy rôzneho veku. Najčastejšie sú to však ženy do veku od 25 do 50 rokov, ktoré žijú bežné životy a o také sa aj zaujímajú.

Tento rok vyšli dve novinky Poháry touhy (ktoré sú preložené aj na Slovensku s názvom Poháre túžby) a Purpurové doteky.

Purpurové doteky

Videli ste už trailer? Túto chybu by ste mali napraviť. Neviem ako vás, ale mňa dostal. Kniha ma zaujala natoľko, že ju mám vo svojom poradovníku. Pevne verím, že do Vianoc sa k nej dostanem. O čom ale je?

Děsivá souhra náhod spojí minulost se současností a dokonale zamíchá lidskými osudy… Detektivní příběh plný erotického jiskření, napínavých zvratů a překvapení.

Nadějná malířka Karin se stane náhodnou svědkyní brutální vraždy, otřesný zážitek si však nevybavuje. Ztrácí po něm paměť a nevzpomíná si na nic z předešlého života. Znovu tak objevuje svou identitu a navazuje na zpřetrhané nitky minulosti. Setkává se s bývalým snoubencem, nenapravitelným gamblerem Hynkem, a také sexy majitelem galerie Maxem, k němuž cítí silnou erotickou přitažlivost. Karin touží po sblížení, což se zdá být oboustranné, ale je tady malý háček: Max je zadaný… Mladá žena navíc odhalí utajovaný psychický teror, jemuž je vystavena její kamarádka Marta. Té se nedaří odpoutat od despotického manžela – její muž v ruce třímá zlověstné eso, které může zničit celý Martin život. Karin bojuje s amnézií a nenaplněnou láskou, zatímco za jejími zády řádí masový vrah a nespouští ji z očí. Obětí stále přibývá a za záhadných okolností nečekaně umírá také Hynek. Jeho vražda ale mezi ostatní jaksi nezapadá a policie neví, zda má co do činění s jedním či více zabijáky. Vyšetřování zamrzá na mrtvém bodě, vraždící maniak se však stále víc přibližuje k ženě, která viděla víc, než měla…“

Zaujala vás anotácia? Začítajte sa do atraktívnej ukážky

Obrátila se k němu a pomalu si ho prohlédla od hlavy až k patě. Kupodivu ten pohled
vydržel, aniž se ošil. Teprve, když mrkla do předsíně, ustoupil ode dveří, aby mohla projít
dovnitř. Kabelu odložil na dlažbu vedle botníku. „Byla by blbost zvát tě dál,“ poznamenal. „Jdeš
do vlastního.“
„To je pravda,“ přikývla a vstoupila do bytu. Iluze o tom, že se jí právě tam paměť zázračně
vrátí, si už nedělala. A necítila ani velké zklamání, když k tomu skutečně nedošlo. Prohlédla si
halu, moderně zařízenou kuchyň i prostorný obývák. Pak nahlédla do ložnice a pokojíku, který
patrně sloužil jako pracovna. Koupelna byla světlá a pohodlná. Karin uznala, že je to moc hezké
bydlení. Není divu, že se jí odtud nechce a má to tady ráda.
Hynek jí dopřál dostatek času na seznámení s prostředím. Objevil se za ní, až když zůstala
stát ve dveřích do obývajícího pokoje a pohlcená vlastními myšlenkami opřela rameno o
zárubeň. „Nechceš si sednout? Dát si něco k jídlu nebo pití? Vypadáš unaveně,“ začal
konverzačním tónem. Pomalu se k němu obrátila.
„Díky, ale nemám chuť.“
„Opravdu si nic nepamatuješ? Mě, náš byt… tu čtvrteční hádku?“
Mlčky zakroutila hlavou.
Hynek si odkašlal. „Ale vaši ti už pověděli, jak to mezi námi je…“ konstatoval.
„Samozřejmě,“ odpověděla.
„Chápu. A vím, že mě asi nenávidíš. Kvůli tomu, co jsem způsobil. S penězi a tak. Ale už
pracuju na nápravě, vážně. A jde mi to dobře. Dokázal jsem pokrýt nějaké dluhy a budu v tom
pokračovat dál…“
„Z čeho jsi je uhradil?“ proklála ho rentgenovým pohledem.
„No… vyhrál jsem…“
„Aha. Takže jedeš pořád ve stejných kolejích,“ potřásla skepticky hlavou.
„Karin, já se z těch průšvihů vysekám. Teď nemám jinou možnost. Potřebnou částku
normální prací tak rychle nevydělám. Sázet musím.“
„Protože jsi nemocný.“
„Ne!“ Zamával rukama ve vzduchu – snad tím gestem chtěl její slova dementovat. „Nechám
toho hned, jak se dostanu ze všech dluhů. Přísahám! Já… chtěl bych, abys mi uvěřila. Nikdy jsem
si nepřál tě zklamat! Pořád tě miluju a myslím to vážně. Třeba bychom mohli všechno, co bylo,
smazat a začít znovu? Jinak a líp. Karin, ty jsi žena mého života, copak to nechápeš?“
Pohlédla mu do obličeje a zkoumala své pocity. Přestože ta tvář byla sympatická a z očí
vyčetla, že nelže, její srdce zůstalo téměř chladné. Jako muž byl Hynek sexy i přes momentální
ztrhanost, ale ona se nerozechvěla láskou. Vnímala pouze smutek. „Ne, nechápu. Jak můžeš
říkat něco takového a zároveň provádět věci, kterými mě deptáš?“ Dlouze povzdechla. „Nemá
smysl to rozebírat. Hynku, prosím, nechej mě teď o samotě,“ hlesla unaveně.
Potřebovala pár chvil jenom sama se sebou. Poslední dny okolo ní neustále někdo byl.
Sestřičky, lékaři, uklízečky a pomocnice, případně rodiče. Ostatní pacienti. V nemocnici postrádala soukromí – kdykoli se mohl někdo objevit. A ona teď prahla po tichu. Neměla chuť
nikomu nic vysvětlovat, mluvit, vlastně ani myslet.
Chtěla zkrátka jenom tak být…
Zvyšok ukážky si môžete prečítať na webovej stránke Vydavateľstva MaHa. (TU)  Využite túto možnosť nazrieť do knihy. Neviete, či by vás bavili Markétine knihy? Možno to zistíte práve teraz.
Máte radi rozprávky? Zvieratká? Markétka si pripravila ešte jedno prekvapenie nielen pre dospelých čitateľov, ale aj pre malých knihomoľov.

 

Jana Klimešová z českého Slovartu: Mladí čitatelia slovenčine nerozumejú<< >>4 dôvody, prečo rada navštevujem vianočnú Viedeň

About the author : Jaji bloguje

Milujem cestovanie vlakom, ideálne s knihou v ruke. Povedala som si, že chcem vidieť každý kút našej krásnej krajiny. Za ten čas som objavila toľko prirodných a historiských krás, že ak by ste sa ma spýtali, kde sa mi z celej planéty páči najviac, odpoviem – Slovensko.

Pridaj komentár